VÝSTAVA V KINĚ - POKLADY ERMITÁŽE

Ermitáž – pojem, který rozechvěje každého milovníka umění. Statisíce obrazů, grafik, soch, rytin…Celkem se počet všech exponátů odhaduje na tři miliony. Vystavit je naráz je nemožné – k vidění je tak současně vždy
jen malý zlomek – ve stálých expozicích a v časově omezených výstavách.
V pohodlí našeho kina uvidíte i exponáty, které se běžně nevystavují a jsou ukryty v bezpečnostních boxech… Tento ojedinělý film vznikl u příležitosti 250. výročí od založení tohoto věhlasného muzea.
 

Čtvrtek 15. ledna 2015 v 19,15 hodin

Kdybyste si chtěli minutu prohlížet každý z exponátů ze sbírek petrohradské Ermitáže, trvalo by vám to bez přestávek téměř šest let. Exponátů je ve slavné galerii více než tři miliony – a tohle množství dělá z Ermitáže jedno z největších muzeí planety.

Uváděno v anglickém originále s českými titulky.

Délka záznamu 85 minut.

 

 

Petrohradská Ermitáž je pokladnicí více než tří miliónů uměleckých děl a zaměstnává více kurátorů než jakékoliv jiné muzeum na světě. U příležitosti 250ti let od svého založení otevřela tato přísně střežená instituce dveře filmařskému štábu, aby odkryla svoje poklady divákům celého světa. Snímek Poklady Ermitáže provede diváka napínavým příběhem muzea skrze bouřlivou historii od carského paláce až ke státnímu muzeu a nabídne naprosto unikátní přístup do speciálních sbírek a exkluzivních kolekcí, ke kterým se návštěvníci nedostanou.
Film ukáže ty nejstarší, nejvzácnější a nejvíce střežené umělecké poklady. Neobyčejné příběhy děl - exempláře získané nejrůznějšími prostředky, kousky zachráněné před násilnými revolucemi, díla či která byla pokládána za nenávratně ztracená. Obrazy od Rembrandta po ruské mistry, od pravěkých artefaktů k soukromým kolekcím drahých kamenů Kateřiny Veliké, od Michelangela k Matissovi a nekonečná řada dalších skvostů čekajících, aby zazářily i na stříbrném plátně.

 

  

Říká se, že na prohlídku toho nejznámějšího stěží stačí čtyři hodiny – to ale člověk těmi neslavnějšími sály skutečně jen „proběhne“. Veřejnosti přístupné sbírky jsou pak rozmístěné celkem v deseti budovách, mezi něž patří třeba slavný Zimní palác, Malá, Stará a Nová Ermitáž nebo Rezervní dům. Sálů, které jsou přístupné, je okolo tří stovek. Historie Ermitáže se začala psát roku 1764. Tehdy Kateřina II. odkoupila od německého kupce ohromné sbírky holandského a vlámského malířství – a právě ty jsou prazákladem současných obrovských sbírek. Chtěla je mít nadosah – proto je umístila přímo do Zimního paláce, už tehdy oficiální rezidence ruských panovníků. A ve slavném Zimním paláci je část sbírek dodnes. Zimní palác je největší a nejnavštěvovanější ze všech deseti budov Ermitáže – dílem díky tomu, že sám je úchvatným architektonickým skvostem, dílem také pro sbírky, které v něm jsou. Zimní palác, který vznikal šest let a od roku 1762 v něm žili ruští carové, má tři podlaží a údajně přes tisícovku místností – během první světové války v části z nich sídlila dokonce i nemocnice. Útokem na tento ohromný komplex pak začala říjnová revoluce, nicméně interiéry téměř neutrpěly a turisté mohou dodnes obdivovat třeba Zlatý salón nebo Velký trůnní sál. Podle odborníků je tou vůbec nejcennější sbírkou sbírka západoevropského umění – patří jí celkem 120 sálů ve 4 budovách, jen italskému malířství je vymezeno třicet místností. „Ve vší úctě k Louvru, madridskému Pradu nebo milánské Pinakotéce, ale Ermitáž na mě udělala největší dojem,“ říká jedna z turistek ve druhém patře Zimního paláce, kde se o prostory dělí právě sbírky západoevropského umění s uměním typicky ruským. V poslední době se prý do Ermitáže „jezdí na Picassa“, ale i výčet další slavných autorů a děl je fascinující – da Vinciho Madona s dítětem, Sejmutí z kříže od Rubense, Rafaelova Svatá rodina nebo Tiziánův Svatý Sebastian.