OPERA V KINĚ - KOUZELNÁ FLÉTNA
- PŘÍMÝ SATELITNÍ PŘENOS
Z METROPOLITNÍ OPERY V NEW YORKU

Motto:
„Největší operní hvězdy do nejmenších detailů...“

 

 

Nechte se unést příběhem lásky prince Tamina a princezny Paminy, která překoná všechny překážky a zkoušky na cestě za společným štěstím...

Jedna ze základních oper světového repertoáru, poslední opera W. A. Mozarta, jejíž hudební jazyk výrazně ovlivnil mnoho významných světový skladatelů, např. L. v. Beethovena, C. M. Webera.
Děj opery klade a řeší otázku po smyslu světa v pohádkové formě – vítězí v ní dobro nad zlem, skromnost nad pýchou, rozum nad ošidností smyslů, láska nad nenávistí a pravda nad lží. Julie Taymor uvedla ve své režii na jeviště nejrůznější vizuální efekty včetně létajících ptáků, tančících medvědů a hvězdně se třpytící Královny noci! Prostě „pastva“ pro uši i pro oči a představení pro celou rodinu!

 

Sobota 14. října 2017 v 18,45 hodin

KOUZELNÁ FLÉTNA
(Die Zauberflöte)

Hudba: Wolfgang Amadeus Mozart
Libreto: Emanuel Schikaneder, podle pohádkového příběhu „Lulu aneb Kouzelná flétna“ ze sbírky orientálních pohádek „Džinnistan“ Christopha Martina Wielanda a podle dalších zdrojů

Světová premiéra: 30. 9. 1791, předměstské Divadlo na Vídeňce (Wiednertheater), Vídeň

Obsazení:
Princezna Pamina: Golda Schultz
Královna noci:  Kathryn Lewek
Princ Tamino: Charles Castronovo
Papageno: Markus Werba
Sarastro: René Pape
Mluvčí chrámu: Christian Van Horn

Dirigent: James Levine
Režie: Julie Taymor
Orchestr a sbor Metropolitan Opera New York

Nastudováno v německém originále, uváděno s anglickými a českými titulky

Délka představení cca 215 minut, včetně jedné 38 min. přestávky. Konec přenosu cca ve 22,35 hodin.

 

 

Kouzelná flétna jako připomínka začátků přenosů
„Nikdo neumí vytáhnout magii z Kouzelné flétny tak jako James Levine,“ rozplývají se Huffington Post nad obnovenou premiérou inscenace Mozartovy slavné pohádkové opery v Met. Skvostný revival v režii Julie Taymor, držitelky prestižní divadelní ceny Tony Award, se divákům v New Yorku poprvé představil v roce 2004 a i tehdy ho dirigoval geniální Levine. „Inscenace jako by vůbec nezestárla,“ zdůrazňuje list. Divácký hit ve zkrácené anglickojazyčné verzi určený především rodinnému publiku byl v roce 2006 vůbec prvním živým přenosem z Metropolitní opery a v roce 2015 se přenášel jako vánoční bonus do celého světa na oslavu 10. výročí projektu.

 

Egypt, do něhož je zasazeno libreto Kouzelné flétny, býval tradičně považován za kolébku zednářského bratrstva, jehož symboly a rituály se v díle hojně objevují. Většina inscenací zdůrazňuje obecné vyznění mysterióznosti a mýtičnosti Mozartova díla. Na spektakulární scénu plnou vizuálních efektů vsadila i renomovaná umělkyně Taymor, která ji posela fantaskními kostýmy a nápaditými pestrobarevnými loutkami.
Rolí Paminy bude v Metropolitní opeře debutovat mladá jihoafrická sopranistka Golda Schultz, jako Královna noci se ve své emblematické roli představí Američanka Kathryn Lewek. Pohádkového prince Tamina představí americký tenorista Charles Castronovo a ptáčníka Papagena uhrančivý rakouský barytonista Markus Werba. V roli Sarastra se opět objeví jeden z nejvýraznějších pěvců současné opery René Pape. Za dirigentským pultem stane emeritní hudební ředitel Metropolitní opery James Levine, který loni opustil prestižní post ze zdravotních důvodů.
Ve své původní nezkrácené podobě a na německé libreto se bude Kouzelná flétna v rámci série přímých přenosů vysílat vůbec poprvé.

   

Z historie opery
O „Kouzelné flétně“ je obecně známo, že je poslední Mozartovou operou. Málokdo si však již dovede představit tvůrčí chvat, ve kterém Mozart v posledním roce svého života, tedy v roce 1791, pracoval. O kompozici „Kouzelné flétny“ byl požádán svým přítelem, hercem, režisérem, zpěvákem, dramatikem, svobodným zednářem a ředitelem dodnes stojícího divadla „Na Vídeňce“, situovaném pochopitelně ve Vídni, Emanuelem Schikanederem, kterého znal již 11 let. Schikaneder ho někdy v březnu roku 1791 poprosil, aby pro jeho divadlo složil operu v lidovém duchu. Mozart operu začal komponovat koncem června 1791, premiéru měla 30.9.1791. Po započetí prací na opeře však Mozart obdržel zakázku na slavnostní operu „Titus“ pro účely oslav korunovace Leopolda II. českým králem. „Titus“ měl pak premiéru v Praze v dnešním Stavovském divadle pod taktovkou autora dne 6.9.1791, tedy 24 dní před premiérou „Kouzelné flétny“. Dlužno dodat, že premiéru „Kouzelné flétny“ dirigoval Mozart též. Za jak dlouho „Kouzelnou flétnu“ složil, se lze jen dohadovat ( pracoval v té době ještě i na jiných dílech ), rozhodně mu to nemohlo trvat déle než jeden měsíc, spíše podstatně méně. Připočtěme k délce tvorbě však i dobu, kterou Mozart musel nutně strávit na zkouškách obou oper. Traduje se, že Mozart složil „Kouzelnou flétnu“ na poslední chvíli v domku kousek za divadlem, který mu prozíravý Schikaneder pronajal. 5.prosince 1791 pak vyčerpaný Mozart nad nedokončeným „Requiem“ umírá. Trysk jeho života včetně komponování je tak pro nás těžko uvěřitelný.

Poslední divadelní kus Wolfganga Amadea Mozarta byl určen pro lidové publikum Divadla na Vídeňce. Autoři vyšli z tradice starovídeňské kouzelné opery, zpěvohry kombinující zpívané a mluvené pasáže, v němž vedle postav ze světa lidí vystupovaly různé pohádkové bytosti i zvířata a své uplatnění našly i efekty jevištních mašinérií. Kouzelná flétna se stala nejslavnější ukázkou tohoto žánru nejen díky pohádkovému příběhu, v němž princ Tamino za pomoci kouzelné flétny a komického společníka Papagena hledá cestu k princezně Pamině, dceři Královny noci, ale také díky odkazům na zednářskou symboliku a v neposlední řadě díky Mozartově okouzlující hudbě. Cestu do Prahy našla opera rok po vídeňské premiéře a poprvé byla hrána v budově dnešního Stavovského divadla 25. října 1792.

 
 

 

Kompletní program sezóny 2017/2018 najdete ZDE