Složený večer, ve kterém se soubor Bolšoj baletu odvážně zhostí tří velmi rozmanitých moderních choreografií – Klece Jeroma Robbinse, Ratmanského Ruských sezón a Etud Haralda Landera.

Jerome Robbins
Jerome Robbins (1918 –1998) patří mezi nejznámější choreografické osobnosti 20. století. Jeho balety způsobovaly na scénách kamenných divadel doslova senzaci. Jeho tvorba je dodnes uváděna na  nejprestižnějších světových scénách. Díky širokému záběru svého talentu, neopakovatelné originalitě, ale i smyslu pro humor dokázal významně zpopularizovat baletní umění. Jeho jméno je nejčastěji spojováno s nesmrtelnou West Side Story, za jejíž choreografii a spolurežii v pozdější filmové verzi obdržel prestižního filmového Oscara. Je spolu s Georgem Balanchinem zakládajícím choreografem New York City Ballet, kde dokonce působil i jako baletní mistr.
Alexej Ratmanskij
Alexej Ratmanskij se narodil v roce 1968 v Petrohradě. V lednu 2004 byl jmenován uměleckým ředitelem Bolšoj baletu, pro který vytvořil choreografii pro několik celovečerních inscenací (Světlý pramen, Šroub, Korzár, Plameny Paříže). Je držitelem baletního Oskara – Benois de la Danse (2005) za choreografii Anny Kareniny. Za Světlý pramen získal cenu kritiků National Dance Award (2006). Rovněž získal nejvyšší uměleckou cenu v Rusku – Zlatou masku (2007) za choregrafii Hra v karty pro Bolšoj balet. V současnosti je hlavním choreografem ABT – American Ballet Theatre v New Yorku. Ratmanskij v sobě spojuje dokonalou znalost tradice ruského baletu se západní zkušeností. Jeho Ruské sezóny jsou balet pro šest párů, postavený na hudbě stejnojmenné skladby Leonida Desjatnikova pro smyčcový orchestr, sólové housle a soprán.
Harald Lander
Harald Lander (1905–1971) byl dánský tanečník, choreograf a umělecký ředitel Královského dánského baletu. V roce 1953 se stal baletním mistrem Baletu Pařížské opery a v roce 1964 si v Paříži otevřel vlastní studio. Za svůj přínos světovému baletu byl vyznamenán vládami v Dánsku, Belgii a ve Francii. Do Kodaně se vrátil krátce před svou smrtí v roce 1971. Jeho nejslavnější choreografie, Etudy, která mu později přinesla mezinárodní slávu, je považována za poctu klasické baletní technice. Jedná se o jednoaktový balet, který má strukturu baletního tréninku. Začíná u baletní tyče a končí nádhernou přehlídkou bravurních variací.