Motto:
„Největší operní hvězdy do nejmenších detailů...“

Někteří ji označují za největší operu 20. století. V době svého vzniku však Lulu, vrcholné dílo operního expresionismu rakouského skladatele Albana Berga, budila spíš pohoršení. Příběh nebezpečné svůdnice, která ničí muže i ženy ve svém okolí... V titulní roli opery Lulu, kterou nově zrežíroval vizuální umělec William Kentridge a která patří k hlavním událostem letošní sezóny přenosů, exceluje německá sopranistka Marlis Petersen. .

Přímé přenosy v Náchodě se uskutečňují za finanční podpory Města Náchoda a Královéhradeckého kraje.

Délka opery 250 minut včetně dvou 30 minutových přestávek , konec přenosu cca ve 22,40 hod.

Sobota 21. listopadu 2015 v 18,15 hodin

Hudba: Alban Berg
Libreto: Alban Berg, podle her Franka Wedekinda Země Spirit a Pandořiny skříňky

Světová premiéra: 2. června 1937 ve Státním divadle v Curychu (jako dvouaktová), 24. února 1979 se v pařížské Opeře konala premiéra kompletní opery, kterou dokončil rakouský skladatel Friedrich Cerha (v této podobě se hraje dílo dodnes)

Lulu: Marlis Petersen
Hraběnka Geschwitz: Susan Graham
Dr. Schön, Jack Rozparovač: Johan Reuter
Alwa, syn Dr. Schöna, skladatel: Daniel Brenna
Malíř, africký princ: Paul Groves
Krotitel zvířat, akrobat: Martin Winkler
Schigolch: Franz Grundheber

Dirigent: Lothar Koenigs
Režie: William Kentridge

Orchestr a sbor Metropolitan Opera New York

Nastudováno v německém jazyce, uváděno s anglickými a českými titulky

„Opera Lulu nikdy nebude miláčkem davů. Ale to, co se odehrálo na pódiu MET, přineslo něco, co je pro řadu operních domů mnohem vzácnější - skutečné umění,“ vychválil premiéru nové inscenace na začátku listopadu deník Washington.Post.

Vzestup a pád nemravné femme fatale
Příběh Lulu, krásné patnáctileté prostopášnice a kriminálnice, kolem níž se vrší mrtvoly a po níž touží muži všech generací, dokonce i ženy, které nakonec podřízne hrdlo Jack Rozparovač, už nevyvolává takové pozdvižení jako v době svého vzniku. Nicméně i dnes si zachovává notnou dávku společenské satiry i provokativnosti. Ryje do životního stylu měšťáků a jejich sexuálního pokrytectví.
Libreto k Lulu napsal sám Alban Berg podle divadelních her Franka Wedekinda Duch země a Pandořina skříňka. Rodák z Vídně, vizionář a dekadent, však zemřel dříve, než stihl svůj mistrovský kus, který bývá označován za zásadní hudební dílo minimálně první poloviny 20. století, dokončit. Curyšská premiéra opery v roce 1937 tak sestávala pouze z prvních dvou jednání. Dílo zkompletoval po smrti Bergovy manželky, která s dokončením díla nesouhlasila, až skladatel a dirigent Friedrich Cerha, který ji s ohromným úspěchem představil v Pařížské opeře roku 1979.

V této podobě uvidí operu také diváci přenosů po celém světě už tuto sobotu. V roli femme fatal se objeví charizmatická koloraturní sopranistka Marlis Petersen, která v roli Lulu sklízí obdiv na předních světových jevištích od Vídně až po Chicago. „Sedmačtyřicetiletá Petersen je vyhledávanou Lulu už více než dvacet let. S rolí se nadobro rozloučí právě uvedením v MET, o to naléhavěji je tedy třeba ji vidět právě teď,“ připomíná Anthony Tommasini z New York Times.
Brilantní obsazení
K obětem, které má nemravná Lulu na svědomí, patří zamilovaný mladík Alwa v podání amerického tenoristy Daniela Brenny. Pěvec se v posledních letech dvakrát blýskl i na českých podiích - operní nadšenci ho mohli vidět v inscenaci Wagnerova Tannhäusera v pražské Státní opeře nebo Janáčkově Její pastorkyni v Národním divadle.
Na seznamu nešťastníků jsou také malíř a africký princ – dvojroli ztvárnil zkušený americký tenorista Paul Groves, kterého si diváci mohou pamatovat jako Camilla de Rosillon z operety Veselá vdova. Role bohatého majitele novin Dr. Schöna se chopil basbarytonista Johan Reuter, který debutoval v roce 2012 v Janáčkově opeře Věc Makropulos s Karitou Mattilou v titulní roli a Jiřím Bělohlávkem jako dirigentem. Lesbickou hraběnku Geschwitz představuje fenomenální americká mezzosopranistka Susan Graham, která ve své nové roli na repertoáru „zpívá lépe než kdy jindy“.

Vedle pěveckých výkonů lákají na nové inscenaci především invenční a moderně pojatá režie Williama Kentridge. Slavný jihoafrický výtvarník a režisér se zapsal do historie MET originálním zpracováním operní avantgardní grotesky Dmitrije Šostakoviče Nos, který se přenášel do kin v roce 2013. Stejně jako tehdy, i v Lulu experimentuje na jevišti s důmyslnými strukturami a především působivými černobílými projekcemi, ve kterých se na stěny promítají jeho expresionistické kresby uhlem.
Nové nastudování provází snad jediné zklamání z toho, že v orchestřišti se neobjeví James Levine. Dvaasedmdesátiletý hudební ředitel MET, který je na svém postu dlouhých 42 let, se sice loni vrátil po vleklých zdravotních potížích do své funkce, nicméně jeho stav mu umožnil nazkoušet pouze Wagnerova Tannhäusera. MET to oznámila na začátku října. Místo něho v dirigentské roli s úspěchem zaskakuje mladý Němec Lothar Koenigs.

Z historie vzniku opery:
V roce 1926 se Alban Berg pustil do komponování své druhé opery , která vycházela z Wedekindovy tragedie Pandořina skříňka. Poslední nedokončená Bergova opera se měla jmenovat Lulu. V roce 1934 Berg pouze dokončil partituru v rozsahu skicy. Takto vzniklá Lulu-symfonie měla premiéru v berlínské Státní opeře v listopadu 1934. Nacionální socialisté vedli již v roce 1933 proti Bergovi rozsáhlou kampaň, ve které byl označen za zvrhlého umělce.
V době kdy Berg zemřel, dokončil první akty opery a prolog. Z třetího aktu byl dokončen jen zlomek. V roce 1937 byla v Curychu provedena nedokončená opera. Ještě během života manželky Alana Berga se vídeňský skladatel Friedrich Cerha z podnětu Universal Edition pustil do kompletování závěrečného třetího aktu. Práci ukončil v roce 1974. V roce 1979 se konala její úspěšná premiéra, která byla přenášená televizními společnostmi v přímém přenosu z pařížské Opery.